Hlavní poznatky získané při řešení
výzkumných projektů

Vybrané závěry z prací na projektech, z etap zajišťovaných VUPEK-ECONOMY. Galerie grafů je k dispozici na konci stránky.

Východiska řešených projektů

ČR patří k zemím, jejichž zdroje fosilních surovin budou v blízké budoucnosti z velké části vyčerpány. Českou republiku proto čekají závažné změny v dlouhodobém energetickém mixu i v podílu využívaných domácích a dovážených zdrojů energie, a to ve prospěch zdrojů dovážených. Tyto připravované změny se musí opírat o komplexní analýzu současného stavu energetického hospodářství ČR (EH ČR), o analýzy disponibility zdrojů energie (domácích i dovážených) a využívání těchto zdrojů, o vývoj životnosti rozhodujících výroben elektřiny a tepla a o další faktory. Nastávající změny musí být připraveny a ověřeny tak, aby změněný energetický mix nadále zajišťoval bezpečnou a spolehlivou funkci elektrizační soustavy, soustav centrální výroby tepla i konečnou spotřebu energie.

Dlouhodobý vývoj kvantitativních a strukturálních parametrů EH a ES

Ekonomika ČR po roce 2000 rostla, ekonomický růst se výrazně zrychlil po vstupu ČR do EU (2004). V období posledního čtvrtletí 2008 a v 1. pololetí 2009 česká ekonomika prošla krizí, která poté přešla do fáze dosud trvajícího mírného růstu. V celé dekádě se tedy vystřídala několik ekonomických fází, které různými způsoby ovlivňovaly potřeby zdrojů energie a jejich využití. Růst ekonomiky vtahoval do spotřeby rostoucí objem zdrojů energie, energetická náročnost tvorby HDP ale dlouhodobě klesala.

Komplexní hodnocení vztahu spotřeby primárních zdrojů energie (PEZ) a ekonomiky lze vzhledem k dostupnosti oficiálních dat (ČSÚ) provést jen do roku 2009. Mezi roky 2000 – 2009 vzrostl HDP (v cenách 2000) o 33,8 %, spotřeba PEZ vzrostla celkově jen o 5,3 %, spotřeba elektřiny btto vzrostla o 8,13 %.

Bilance spotřeby PEZ se v letech 2000–2009 stala více zdrojově diverzifikovanou a vyváženou, ale za cenu vzrůstu podílu dovážených paliv. Jejich podíl na spotřebě PEZ dosáhl v roce 2009 65,5 %. Podíl uhlí klesl v energetické bilanci o 11,3 %, i přesto se uhlí (černé i hnědé) podílelo 41,7 % na spotřebě PEZ. Nejvýznamnějším zdrojem energie v ČR je stále hnědé uhlí s 32 % podílem na spotřebě PEZ. Nejrychleji vzrostl v bilanci podíl jaderné energie, vlivem spuštění JE Temelín (o 7,6 % na 16,5 %), vzrostla spotřeba kapalných paliv (nárůst podílu o 3,6 % na 22,2 %), podíl plynných paliv naopak poklesl o 3 % na 16,0 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie rostl a v roce 2009 dosáhl výše 5,8 %. Dlouhodobě by spotřeba PEZ měla stagnovat a klesat.

Do konečné spotřeby energie (KSE) směřuje dlouhodobě kolem 60 % spotřebovaných prvotních zdrojů energie, 40 % spotřebovaných PEZ představují ztráty, vlastní spotřeba při transformacích, přepravě energie a při těžbě paliv. Z druhového hlediska byly v KSE v roce 2009 nejvíce zastoupeny pohonné hmoty (25,5 %) a zemní plyn (20,4 %). Zejména podíl pohonných hmot na celkové KSE po roce 2000 trvale rostl. Významné jsou rovněž podíly elektřiny (18,7 %) a centrálně vyráběné tepelné energie (14,3 %). Zatímco podíl tepla z CZT v KSE spíše klesá, podíl elektřiny se zvyšuje a míra elektrizace KSE roste. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by měla KSE mírně růst.

Na trhu tuhých paliv se dlouhodobě projevuje tendence poklesu. V důsledku snižujících se stavů vytěžitelných zásob uhlí se rychle přibližuje doba nedostatku tuzemského uhlí. U černého uhlí se po zvýšení stavů vytěžitelných zásob v OKR (podle metody JORC) prodloužila životnost tuzemských zásob až k roku 2040, u hnědého uhlí, vlivem trvající blokace využití jeho zásob za územně ekologickými limity a v náhradních lokalitách, lom ČSA dožije těsně po roce 2020 a většina velkých hnědouhelných lomů krátce po roce 2030. Požadavky Státní energetické koncepce z roku 2004 na zvýšení disponibility hnědého uhlí nebyly naplněny, nedostatkem tuhých paliv jsou ohroženi především nezávislí výrobci elektřiny a tepla. Náhrada za blížící se ukončení těžby uhlí v ČR není vyjasněná a není řešitelná jen aktivitami podnikatelských subjektů. Nedostatek hnědého uhlí se začne projevovat již po roce 2012. Pokles těžeb HU mezi roky 2012 a 2020 může činit až 7 mil. tun, k druhému velkému poklesu dojde krátce po roce 2030, přičemž tento pokles může činit až 19 mil. tun.

Trh plynných paliv stagnuje a v roce 2009 činila spotřeba plynných paliv jen 286 PJ (mj. i vlivem krize). Rozhodujícím plynným palivem je zemní plyn, který se na celkové spotřebě plynných paliv (vč. výtěžků) podílí cca 77 %. Zbývající podíl tvoří plyny koksárenské, vysokopecní, energoplyn a další topné plyny. Zemní plyn je zdrojem energie využívaným zejména v konečné spotřeby energie (79,4 % spotřeby). Ve výrobě dodávkového tepla se spotřebovává 18,4 %, při výrobě elektřiny jen 2,2 % zemního plynu.

Kapalná paliva jsou dominantně využívána pro výrobu pohonných hmot.

Potřeby tepla zajišťuje jeho centralizovaná a decentralizovaná výroba (v relaci přibližně 50:50). Výroba centralizovaně vyráběného tepla se snižuje, důvodem jsou úspory tepla, strukturální změny v průmyslu i růst decentralizované výroby tepla. Ve struktuře paliv na výrobu centralizovaného tepla dominují tuhá paliva, především hnědé uhlí, v decentralizované výrobě tepla zemní plyn. Výroba tepla v soustavách CZT je ohrožená, především v důsledku nastávajícího nedostatku černého a hnědého uhlí (na vsázce do výroby tepla se uhlí v roce 2009 podílelo 58,6 %). Dražší palivo by reálně ohrozilo existenci velkých soustav CZT i elektrizační soustavu (teplárny se podílejí na výrobě tepla cca 20 %). Přestavba velkých výroben tepla na dražší zemní plyn by cenu tepla zvýšila, přestavba na biomasu je omezená z důvodu nedostatku dřevní biomasy a umožňuje jen částečnou náhradu uhlí.

Elektrizační soustava neměla po roce 2000 z hlediska výrobních kapacit a díky spolehlivým dodávkám domácího uhlí problémy s pokrytím rostoucí domácí poptávky po elektřině. Vývozy elektřiny byly efektivní, jak z hlediska regulovatelnosti elektrizační soustavy, tak z hlediska zlepšujících se ekonomických podmínek jejího vývozu. Spotřeba elektřiny btto v letech 2000 - 2010 rostla, průměrně ročně o 1,15 %. Růst spotřeby elektřiny v této dekádě souvisel s růstem ekonomiky, zejména s růstem průmyslové výroby. Výroba elektřiny rostla rychleji, brutto výroba v průměru o 1,65 % ročně, především vlivem růstu vývozů a vysokého aktivního salda v zahraničním obchodě s elektřinou. Z hlediska zastoupení paliv při výrobě elektřiny dominuje tuzemské hnědé uhlí (v roce 2010 47,6 %), na druhém místě je jaderná energie (33,2 %), na třetím černé uhlí (7 %). V posledních letech roste výroba elektřiny z OZE a výroba z OZE v roce 2010 se podílela již 7,5 % na celkové výrobě elektřiny.

Dovozní energetická závislost ČR je i přes trvalé zvyšování stále poměrně nízká (necelých 43 %), jde ale o zkreslení dané konstrukcí ukazatele dovozní energetické závislosti. Její poměrně nízkou hodnotu způsobují současné poměrně vysoké vývozy černého uhlí, koksu a elektřiny. Podíl dovážených zdrojů energie (vč. energie jaderného paliva) na spotřebě PEZ v roce 2009 činil 65,4 % a od roku 2000 vzrostl o 12,5 %. Výroba elektřiny je na dovážených palivech závislá z cca 36 %, závislost výroby dodávkového tepla na dovážených zdrojích energie je přibližně třetinová. Závislost konečné spotřeby energie na dovozech paliv a energie je na rozdíl od výroby elektřiny a dodávkového tepla poměrně vysoká (cca 60%). Vysoké vývozy energie (černého uhlí, elektřina) mají jen dočasný charakter, ČR v průběhu příštích 10 let čeká, díky poklesu exportu zdrojů energie, rychlý růst dovozní energetické závislosti, se všemi riziky této změny.

Trhy všech forem energie jsou od roku 2000 liberalizované, dostatečně kapacitně dimenzované a fungují bez problémů. Rychlý růst ekonomiky a s ním spojený růst spotřeby energie však podtrhují význam včasné přípravy projektů rozvoje a obnovy výrobní základny energetiky, vč. přípravy nových jaderných zdrojů, s respektováním požadavků na bezpečnost a spolehlivost dodávek paliva po dobu jejich životnosti. Pozitivní hodnocení současného stavu EH a trhů všech forem energie mají ale dočasný charakter. Především pro další rozvoj ES a pro výrobu dodávkového tepla je třeba přijmou řadu rozhodnutí v rozvoji a disponibilitě primárních zdrojů energie, vč. zrušení různých restrikcí a omezení. Časově je aktuální především riziko, spojené se zajištěním centrální výroby tepla palivem.

Vývoj kvalitativních parametrů EH a ES

Všechny ukazatele energetické náročnosti po roce 2000 klesaly a energetické hospodářství se dostalo na dráhu intenzivního rozvoje. Zhodnocování spotřeby PEZ vytvořeným HDP v letech 2000–2009 vzrostlo o 21,3 % (energetická náročnost poměrně rychle klesal, ročně průměrně o 2,9 %). Ve vývoji po roce 2000 lze vysledovat několik období, která se liší dynamikou poklesu ukazatele energetické náročnosti. Nejrychleji klesala energetická náročnost v období s rychlým růstem ekonomiky, pomaleji na počátku dekády a v posledních dvou letech. Od vstupu ČR do EU spotřeba PEZ klesla o 5,7 %, HDP přitom vzrostl o 18,4 %.

Zhodnocování spotřeby elektřiny vytvořeným HDP rostlo rovnoměrněji. Elektroenergetická náročnost od roku 2000 klesla o 19,8 %, když meziročně klesla o 2,5 %.

Podíl KSE na celkové spotřebě PEZ se v hodnoceném období nezměnil, snížení souhrnné energetické náročnosti se tedy odehrálo výhradně v oblasti konečné spotřeby energie. Na rozdíl od konečné spotřeby se v oblasti energetických transformací dosud nepodařilo nastartovat intenzifikační procesy.

V mezinárodním porovnání spotřeby zdrojů energie na obyvatele je ČR srovnatelná s většinou zemí EU. Pokud jde o porovnání ukazatelů energetické náročnosti HDP, pak mají smysl jen ukazatele s přepočtem HDP podle parity kupní síly (PPP). I při tomto přepočtu ČR stále patří mezi země s vyšší energetickou náročností, což je někdy zjednodušeně interpretováno. Příznivější porovnání má náročnost KSE, horší pak celková spotřeba PEZ. V roce 2008 byla spotřeba primárních zdrojů energie na HDP (v PPP) v ČR o 30% vyšší než v průměru zemí EU 27. Pokud jde o náročnost HDP na konečnou spotřebu energie, byla tato v ČR vyšší o 20% než byl průměr EU 27.

Je nutné uvést, že parametry energetické náročnosti ČR i tempa jejího poklesu se příliš neliší od charakteristik jiných tranzitivních zemí, které procházejí podobnými procesy a postupně se přibližují parametrům vyspělých zemí EU. Vysokou spotřebu primárních zdrojů energie vykazují i některé skandinávské ekonomiky, ale i např. Spojené království a Belgie.

Vývoj ekologických parametrů

Emise všech základních znečišťujících látek dlouhodobě klesají, nejrychleji klesají emise spojené s energetikou (SO2, NOx, TZL). Pokles emisí se v posledních letech zrychlil i díky nižší výrobě a spotřebě zdrojů energie vlivem ekonomické krize. Ve všech případech ČR splní stanovené národní emisní stropy (2010).

Emise skleníkových plynů se do roku 2000 udržují na ustálené úrovni a v rámci systému ETS byla ČR po celou dobu prodejcem povolenek. Výkyv v emisích CO2 v roce 2007 byl spojen s rekordní výrobou elektřiny, následující rychlý pokles byl spojen s ekonomickou krizí a s poklesem výroby elektřiny a tepla z uhlí. Emise skleníkových plynů byly v roce 2009 vůči roku 2000 nižší o cca 10 % a tempo poklesu bylo dvojnásobné vůči poklesu v zemích EU 27.

Projevy ekonomické krize v energetickém sektoru

Ve 4. čtvrtletí roku 2008 byla česká ekonomika zasažena ekonomickou krizí a vstoupila poprvé ve své novodobé historii do recese. Recese, měřená trvajícími meziročními poklesy HDP, HDP, nebo průmyslové výroby, trvala celkem tři čtvrtletí (do konce 1. poloviny 2009). Celoroční pokles HDP činil v roce 2009 4,2 %, celoroční pokles průmyslové výroby činil 13,4 %. Do kladných meziročních čísel se vývoj HDP i průmyslové výroby dostal až v roce 2010.

Ekonomická krize se projevila ve spotřebě PEZ i v konečné spotřebě energie, nejvíce v roce 2009. Spotřeba PEZ dosáhla v roce 2009 výše 1 744 PJ, což bylo o 82,2 PJ méně než v roce 2008 a o 139 PJ méně než v roce 2007. Meziroční pokles spotřeby PEZ v roce 2009 činil 4,5 %. Konečná spotřeba energie v roce 2008 klesla o 3,6 %, v roce 2009 o 6,6 %.

Krize se dotknula všech energetických oborů, ale s různou intenzitou. Nejvíce se dotkla oboru koksovatelného ČU a koksu, kde byly poklesy produkce a prodeje největší (v roce 2009 byly produkce ČU o 12,8% nižší, prodeje klesly ještě více), poklesy produkce ostatních energetických oborů byly mírnější, pod úrovní poklesu průmyslu, což je pozitivním jevem.

Produkce HU v roce 2009 klesla o 4,4 %, spotřeba elektřiny (přepočtená) byla nižší o 5,9 %, výroba elektřiny byla nižší o 1,5 %. Spotřeba zemního plynu v roce 2009 (přepočtená) byla nižší o 9,3 %. V roce 2010 došlo k oživení na všech energetických trzích, jen na trhu HU došlo k dalšímu poklesu.

I přes pokles produkce ve všech energetických oborech nebyla nerušená spolehlivost dodávek energie, a to ani v plynárenství, které bylo počátkem roku 2009 zasaženo přerušením dodávek zemního plynu z Ruska.

Ekonomickou krizi a její projevy je nutné zakomponovat do prognóz spotřeby zdrojů energie v energetických scénářích. Lze očekávat, že budoucí energetické bilance budou úspornější, a tempa růstu po odeznění krize budou zřejmě menší, než se odhadovalo před krizí.

Mezinárodní porovnání energetických indikátorů

Při hledání cest dalšího směrování vývoje EH a ES ČR je nezbytné provádět mezinárodní porovnání základních indikátorů energetického hospodářství, protože to je schopné dát těmto diskusím širší kontext. Byla provedena aktualizace mezinárodního porovnání řady energetických indikátorů ČR, a to za 27 jednotlivých států EU a za různé regionální a ekonomické agregace. Výsledky jednotlivých ukazatelů za Českou republiku v letech 1996 až 2008 včetně vývoje trendů a pořadí ČR mezi porovnávanými subjekty ukazují pozitivní vývoj ve všech ukazatelích energetické efektivnosti i v ukazatelích měrných emisích.

V mezinárodním srovnání vystupuje dnes ČR vystupuje poměrně vyrovnaně. Nepotvrzuje se dlouhodobé přesvědčení o vysoké energetické náročnosti české ekonomiky, zejména při přepočtu HDP paritním kurzem nejsou rozdíly výrazné a jsou srovnatelné se zeměmi EU ve srovnatelném geografickém postavení.

Nadstandardní postavení zaujímá ČR v mezinárodním porovnání v nízké dovozní energetické závislosti. Stav je ale dočasný, současné vysoké vývozy energie (černého uhlí, elektřina) mají jen omezený a krátkodobý charakter, ČR v průběhu příštích 10 let čeká, mj. díky poklesu exportu zdrojů energie, rychlý růst dovozní energetické závislosti se všemi riziky této změny.

Životnost výroben energie a jejich zajištění palivem

Životnost výrobny elektřiny ovlivňuje řada faktorů. Patří k nim zejména technický stav konkrétní výrobny, schopnost vyhovět trvale se zpřísňujícím legislativním a ekonomickým požadavkům na provoz výrobny. Ekonomické, technické a legislativní požadavky na provoz výrobny elektřiny velmi úzce souvisí s vazbou příslušné elektrárny na zdroj paliva a na jeho životnost. Tato vazba je u výroben elektřiny v ČR tradičně velmi silná, proto je i jejich životnost významně ovlivňována úrovní a životností disponibilních zásob tuzemského uhlí, zejména uhlí hnědého, které je pro výrobu elektřiny v ČR stále rozhodující. Zabezpečování elektráren hnědým uhlím se bude snižovat, z důvodů postupného vyčerpávání jeho zásob, což je hlavním faktorem krátící se životnosti uhelných elektráren.

V rámci projektů VaV je prováděná aktualizace parametrů životnosti souboru 48 rozhodujících energetických výroben, kteří se podílejí více jak 90 % na celkové btto výrobě elektřiny v klasických elektrárnách a současně přes 90 % na celkové spotřebě hnědého i černého uhlí. Na tomto základě jsou zpracovány projekce vývoje instalovaných výkonů rozhodující části ES ČR a současně variantní dlouhodobé bilance hnědého i černého uhlí.

Analýzy dokládají, že nekrytí značné části potřeb provozovatelů velkých energetických zdrojů, dnes využívajících uhlí, především hnědé uhlí, pro období jimi uvažovaných životností energetických výroben, je nejvýznamnějším problémem budoucího rozvoje energetického hospodářství ČR. Tento problém se dotýká především nezávislých výrobců elektřiny a dodávkového tepla, protože ČEZ, a.s. si dovedl dodávky HU zajistit, dlouhodobými smlouvami s SD a s SU.

Bylo doloženo, že český hnědouhelný průmysl nebude při těžbách v rámci ÚEL, pro období provozovateli předpokládaných životností energetických výroben schopen pokrýt jejich potřebu a byla vyčíslena palivem nekrytá část instalovaného výkonu ES. Potřeby HU převyšují objem HU krytých smlouvami, opcemi a přísliby.

Kritickými jsou zejména období 2015–2020, kdy vůči roku 2010 dojde ke snížení těžeb o cca 7 mil tun (snížení těžby HU na lomech ČSA, Bílina a Nástup, ukončení těžby na lomu Šverma a dále období po roce 2030, kdy skončí těžba ve velkých lomech Nástup, Bílina a Jiří.

V řadě tabulek a grafů bylo doloženo, že bez nových výroben elektřiny nelze zajistit dramatický úbytek instalovaných výkonů ES, dnes vysoce orientovaných na HU. Řešením jsou především nové jaderné zdroje, ale rovněž nové výrobny na bázi zemního plynu, OZE a dováženého černého uhlí. Výpadky uhlí z bilancí potřeb tepláren však nemají řešení.

Pokud by došlo k částečnému (na lomu Bílina), resp. k úplnému zrušení ÚEL (i na ČSA), byla by bilance výrazně příznivější. Zejména HU z lomu ČSA by bylo schopné pokrýt větší část poptávky nezávislých výrobců.

Disponibilita tuzemských energetických zdrojů

Situace v disponibilitě tuzemského ČU se změnou stavu vytěžitelných zásob k 1.1.2011 a přehodnocením zásob ČU v OKD zlepšila. Stavy zásob černého uhlí, počítané metodou JORC, dosahovaly k 1.1.2011 výše 206 mil. tun, stavy zásob ČU, vytěžitelných současnou technologií (kterou si již OKD pořídila) až 355 mil. tun. Těžby ČU v OKD se prodlouží až k roku 2040, případně ještě déle. Protože v produkci ČU ale poroste podíl UVPK, potřeby spotřebitelů černého uhlí energetického v ČR bude nutné ve stále vyšší míře krýt dovozy.

Stav disponibilních zásob HU (reálně podnikatelsky využitelných) k 1.1.2011 činil 893 mil. tun a trh začíná být dlouhodobě deficitní. Vytěžitelné zásoby HU jsou prakticky plně dlouhodobě smluvně vybilancovány ve společnosti SD a.s. (pro ČEZ a několik málo nezávislých výrobců elektřiny) a v SU, a.s. (pro vlastní potřeby a pro ČEZ). Hnědé uhlí z produkce CCG je naopak z velké části po roce 2012 volné pro vypršení smluv a trvající nedohodě o budoucích cenách uhlí. Z hlediska odběratelů je ČEZ dostatečně smluvně zajištěn hnědým uhlí, většině nezávislých výrobců energie smlouvy na HU ale do roku 2020 skonči, nebo dokonce již skončily a dodávky se řeší ročními smlouvami. Na budoucím trhu HU je paradoxně nedostatek HU, ale může zde být i část HU volného, ale jen HU méně výhřevného, resp. jeho směsi s výhřevnějším HU. Ve všech případech v dlouhodobých bilancích však převládá nedostatek HU. Volné HU bude vyřešeno zřejmě v roce 2012 buď umístěním ve vybraných velkých teplárnách, nebo při obnově elektrárny Počerady. Budoucí ceny HU budou pravděpodobně vyšší, pravděpodobně v relaci na ČUE.

Stavy vytěžitelných zásob HU lze zvýšit. Za územními limity těžeb HU leží na lomu Bílina 104 mil. tun HU a na lomu ČSA 287 mil. tun uhlí (II. etapa), na každém lomu jsou však jiné podmínky bránící jejich zpřístupnění. Předpolí lomu Bílina je volné a většina pozemků vykoupená, předpolí lomu ČSA ne, leží zde dvě obce s cca 2000 obyvateli. Nelze ani zapomínat na to, že dalších 937 mil. tun leží ve 4 rezervních lokalitách (ČSA – III. a IV. etapa, Bylany, Záhořany, Podlesice). Využití zásob HU za limity by mohlo odlehčit napjatost na trhu HU, nikoliv ji ale vyřešit, protože těžba HU bude klesat rychleji než jeho potřeby.

Podmínkou uvolnění zásob HU za limity a jejich využití je zrušení usnesení vlády č. 444/1991, dohoda se zainteresovanými vlastníky nemovitostí před vydáním těžebního oprávnění (ve výjimečných případech bude zřejmě nutné využití současného Horního zákona k odstranění překážek) a investice do uvolnění předpolí lomu a do technologií.

Signály renesance jaderné energetiky ve světě i v ČR, růst poptávky a cen jaderného paliva vyžadují prověřit možnosti zvýšení stavu vytěžitelných zásob uranu v ČR. Vzhledem k množství zásob uranu na ložiskách ČR a k novým podmínkách jejich využití, je sektor uranového hornictví stále bohatý a zásoby na vybraných ložiskách jsou nadějné.

Zásoby ostatních fosilních paliv v ČR (ropa, zemní plyn) jsou nízké a jejich disponibilitu pro užití v hospodářství ČR není reálné zvýšit. Je to dáno přírodními podmínkami – výskytem ložisek. Jejich nízká tuzemská těžba bude vždy jen doplňkem importů ze zahraničí.

Využití OZE v ČR roste. OZE jsou ve výrobě elektřiny podporovány zákonem č. 180/2005 Sb., výroba tepla z OZE zatím ne. ČR se v rámci vstupu do EU zavázala v roce 2010 dosáhnout 8% podílu OZE na btto spotřebě elektřiny. V roce 2009 dosáhla elektřina z OZE podílu 6,8% na btto spotřebě elektřiny. Vhledem k velmi dynamickému rozvoji OZE v roce 2010 (zejména FVE) je předpoklad, že cíl pro rok 2010 bude splněn, ale problémová struktura výroby elektřiny z OZE si vyžádala novelu zákona 180/2005 Sb. a přesuny prostředků k zabránění velkého navýšení cen elektřiny

V oblasti OZE byly zpracovány studie jejich potenciálu do roku 2050 (AVOZE). Potenciál OZE do roku 2020 se proti výhledu z roku 2007 zásadně nezvýšil, nově byl propočten potenciál využití OZE do roku 2050. Do roku 2020 má ve využití OZE dominovat biomasa, další přírůstky OZE po roce 2020 má zajistit fotosolární, fototermální a geotermální energie. Aktualizovaný potenciál využití OZE pro rok 2030 dosahoval téměř 350 PJ a pro rok 2050 téměř 500 PJ. Pro využití ve scénářích počíraných v rámci výzkumných projektů byla provedena řada technických upřesnění potenciálu.

Žádný z počítaných energetických scénářů v uvedených výzkumných projektech nevyčerpal nabízený potenciál OZE dle AVOZE. Jeho čerpání bylo přirozeně vyšší tam, kde se pro jejich uplatnění vytvářely příznivější podmínky (přísná ekologická daňová reforma, zákaz výstavby nových jaderných bloků, nemožnost využít hnědé uhlí za limity apod.). Při uvolnění podmínek využití jaderné energie a hnědého uhlí využití potenciálu OZE ve scénářích klesalo. V roce 2010 se využití nabízeného potenciálu OZE pohybovalo kolem 75%, v roce 2020 kolem 65%, v roce 2030 60 – 65%, v roce 2040 kolem 60% a v roce 2050 jen kolem 55%.

Zpřesněný potenciál využití OZE je možné využít aplikací zákona č 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE v kombinaci s investiční podporou (v rámci otvíraných operačních programů Eko-energie a Životní prostředí).

Galerie grafů

Graf zvětšíte kliknutím na jeho miniaturu.